Do voleb jde rozvědčík i kakaový direktor

Zdroj: Mladá fronta DNES/Kateřina Frouzová

Liberecký kraj je výjimečný počtem kontroverzních lidí, kteří se touží stát poslanci. Jeden dokonce zasahoval proti demonstrantům v roce 1989

Dlouhý seznam kontroverzních politiků kandiduje v Libereckém kraji v květnových volbách do parlamentu. Řada osobností na seznamech stran má za sebou minulost spojenou s komunistickým totalitním režimem nebo přebíhá z jedné strany do druhé.

Dvě největší strany postavily do čel kandidátek nejvíce zvláštních lidí - každá tři. I na ostatních seznamech jsou podobné osobnosti a je jich celkem více než deset, což je v Česku ojediněle vysoký počet.

„Liberecko bude v České republice dlouhodobě abnormální v přestupech lidí mezi stranami a v tom, že některé kandidáty provázejí velmi zvláštní osobní osudy,“ komentuje situaci turnovský politolog Jan Kubáček.

Poslanec ČSSD a lídr jejich kandidátky Pavel Ploc se objevil v seznamech komunistické vojenské kontrarozvědky. Jeho spis se jmenuje Pavel a má desítky listů, kde je napsáno, co se dělo na sportovních zájezdech skokanů do zahraničí nebo s kým se stýkali. Ploc tvrdí, že agentem kontrarozvědky nebyl a nikdy nepodepsal spolupráci. Dokonce se kvůli tomu soudí.

Ani lídr ODS Zdeněk Mach se potížím nevyhnul. Stejně jako Ploc patří mezi nevýrazné poslance. Upozornil na sebe podezřením, že na Semilsku „velrybařil“, když si do organizace přivedl kamarády cyklisty.

I díky jejich hlasům se stal lídrem kandidátky a posílil v ODS v Semilech. „Přišli sami. Chtěli být členy a zajímají se o politiku,“ reagoval Mach na podezření.

„Kakaový král“

ODS i ČSSD mají v prvních čtyřkách kandidátky i další kontroverzní lidi. Trojka ČSSD Michal Kraus v roce 2006 odešel z Poslanecké sněmovny kvůli takzvané kakaové aféře. Policie případ vyšetřovala a nakonec odložila s tím, že se poslanec trestného činu nedopustil. Dvojka ODS Tomáš Hasil se objevil na seznamech vojenské kontrarozvědky jako Ploc. Hasilův spis však má jen pár stránek a nejsou v něm žádné závažné zprávy. „Je to nesmysl. V době, kdy spis vznikl, jsem byl na druhém konci republiky, než je v záznamech,“ reagoval před časem Hasil.

I čtyřky ODS a ČSSD mají šanci, že se do parlamentu v květnu dostanou. Minulost obou kandidátů Jaroslava Švehly a Radka Polmy je spojená s komunistickou policií.

Polma se jako devatenáctiletý člen pohotovostního pluku účastnil 17. listopadu 1989 zásahu na Národní třídě proti demonstrujícím studentům. „Nikoho jsem netloukl,“ říká Polma. Občanský demokrat Švehla byl policistou, komunistou a vystudoval vysoko školu Sboru národní bezpečnosti.

Pozornost si zaslouží i přeběhlíci. Věci veřejné mají v čele kandidátky hned dvě takové osobnosti. Jejich jednička exhejtman Petr Skokan a dvojka Pavel Žur, ředitel jabloneckého divadla, bývali členy ODS. Oba odešli potom, co se se stranou pohádali.

Žur mezitím působil i mezi Starosty pro Liberecký kraj. Martin Půta má na kandidátce TOP 09 a Starostů pro Liberecký kraj číslo čtyři. Je příslušníkem druhého zmíněného hnutí. Býval však i členem Strany pro otevřenou společnost. Politolog Kubáček především velkým stranám vytýká, že nepouštějí na čelní místa volebních kandidátek novou generaci politiků a nominují ve volbách stále stejné tváře, a právě ty mívají za sebou skandály.

„Liberecko má jen osm poslanců, takže si strany dovolí dát na kandidátky i politiky s kontroverzní minulostí. Lidé tu obvykle hlasují podle stranické příslušnosti, a proto tolik hlasů neztratí, když postaví na volitelná místa osoby se zvláštní minulostí,“ vysvětluje Kubáček. Na voliče tito politici zapůsobí dvojím způsobem.

„Část z nich nepůjde k volbám. Jiní budou volit vyloženě stranicky bez ohledu na jména. Další skupina voličů bude hledat alternativu, mimochodem to je i důvod, proč měly na Liberecku menší strany vždy hodně hlasů. Jinde v Česku tak výraznou podporu nezávislí nemají,“ odhaduje názor voličů Kubáček.

Tento web používá cookies pouze pro měření návštěvnosti