Obcím v Libereckém kraji se zvýšení daně z nemovitostí nelíbí

Liberec - Městům a obcím v Libereckém kraji se většinou příliš nelíbí návrh ministerstva financí na plošné zvýšení daně z nemovitostí. Považují to za zásah do pravomocí samosprávy a hlavně se obávají přílišného zatížení občanů a především podnikatelů. Dá se podle nich také čekat, že další zvýšení zhorší platební morálku a očekávané miliony do městských rozpočtů nepřitečou. Ve většině případů proto radnice zvažují, že, pokud to půjde, vlastní koeficient daně sníží, aby se zátěž udržela na letošní úrovni.

Zejména v oblastech s vysokou nezaměstnaností jako je Jablonecko nebo Českolipsko se zvýšení daně obávají. "Může se stát, že občané i firmy budou dávat přednost zajištění běžných potřeb před placením daně," řekla mluvčí jablonecké radnice Jana Fričová. Také v České Lípě si nejsou jisti, zda zvýšení daně skutečně přinese víc peněz do rozpočtu.

Obavy mají i zemědělci. "Při současných nízkých výkupních cenách obilí, mléka i dalších produktů bude další zvýšení daní pro řadu farmářů likvidační," upozornil předseda Regionální agrární rady Libereckého kraje Robert Erlebach.

Naopak podle starosty Desné Marka Pietra by mohly zvýšené příjmy z daní z nemovitostí městům pomoci. "Při očekávaném propadu příjmů bude mít řada obcí problémy financovat přípravu projektů, na než by mohly žádat dotace z evropských fondů, peníze budou chybět i na spolufinancování a vyšší daně by mohly alespoň trochu pomoci," řekl Pieter. Je ale přesvědčen o tom, že by bylo mnohem větším přínosem, kdyby stát městům a obcím přenechal větší podíl na sdílených daních jako je DPH nebo spotřební daň.

Města dostala v roce 2008 možnost zvýšit vlastním rozhodnutím daň z nemovitostí od roku 2009 až na pětinásobek. V Libereckém kraji toho využila zhruba polovina z 39 měst, vesměs zvolila koeficient dvě. Jedním z mála velkých měst, která možnosti zvýšit své příjmy nevyužila, byl Nový Bor na Českolipsku. Na dvojnásobek ale letos vzrostla daň z nemovitostí například v Liberci, České Lípě, Turnově nebo Hrádku nad Nisou.

"Počítali jsme, že do rozpočtu získáme 7,2 milionu korun, které použijeme na opravu zanedbaných komunikací, příjem bude ale zřejmě nižší - kolem 6,5 milionu korun," řekl hrádecký starosta Martin Půta. Další zvyšování daně nepovažuje za dobré, třeba majitel rodinného domu, který loni platil daň 500 korun, by měl v příštím roce zaplatit 2000 Kč. "Proto jsme se už předběžně se zastupiteli dohodli, že pokud budeme mít možnost, vlastní koeficient zrušíme," dodal Půta. Podobně uvažují i v Semilech. "Nechceme zvyšovat své příjmy právě touto cestou, pokud budeme mít možnost koeficient snížit, tak to uděláme, pokud ne, budeme hledat jinou cestu, jak dopady zmírnit," řekl starosta Jan Farský.

Ministerstvo financí nevylučuje, že obcím ještě umožní místní koeficient do konce října nebo listopadu dodatečně zrušit nebo změnit, aby si konečnou výši daně obce určily samy.

Ani liberecký primátor Jiří Kittner nepovažuje plošné zvýšení daně za příliš šťastné, přestože by do rozpočtu stotisícového města mohlo teoreticky přinést dalších 70 milionů korun. Už letos je ale výběr daně nižší, než se předpokládalo. "Jednoduchá matematika - dvojnásobné zvýšení rovná se dvojnásobný příjem - v těchto případech neplatí. Pokud se daňová povinnost ještě jednou zdvojnásobí, bude delikvence plátců zřejmě ještě vyšší," řekl Kittner. I on chce proto prosadit snížení vlastního koeficientu, pokud to legislativa umožní.

Možným důvodem propadu letošních příjmů u daně z nemovitosti proti očekávání může být podle Kittnera také malá motivace finančních úřadů k úspěšnému výběru této daně. Není příjmem státního rozpočtu, ale putuje přímo obcím. Podobný názor má i hrádecký starosta Půta, který by proto rád, aby výběr daně z nemovitosti převzaly od finančních úřadů samosprávy. "Umíme vybírat poplatky za odpad či psy, nevidím důvod, proč bychom to nezvládli u daně z nemovitosti," dodal Půta.

 

Zdroj: ČTK

Tento web používá cookies pouze pro měření návštěvnosti