Proti superseveru brojí už více než tisíc lidí

Zdroj: Jablonecký deník/Jan Vrabec

O definitivní trase dostavby rychlostní silnice R35 rozhodnou ministerstva. Poradní hlas bude mít Liberecký kraj. Ten zatím nemá jasno

Jablonecko – Už více než jedenáct stovek členů má občanské sdružení Občané proti superseverní variantě R35. Odpůrci superseverní trasy rychlostní silnice nepolevují ve snaze smést tuto variantu pod stůl a v minulém týdnu opět veřejně prezentovali své argumenty proti výstavbě. Nechybělo rozhořčení nad tím, že superseverní varianta se nyní předělává s tím, že nová verze by měla mít menší dopad na lidi a životní prostředí.

Odpůrcům chybí bližší informace

„Žádné konkrétní informace o přetrasovávání superseverní varianty nemáme. Ministerstvo životního prostředí, kde měla tato iniciativa vzniknout, nám dokonce narozdíl od ministerstva dopravy dodnes neodpovídá na dopisy,“ konstatoval předseda občanského sdružení Občané proti superseverní variantě R35 Petr Hons.

Informace o předělávání superseverní varianty nemají ani starostové dotčených měst a obcí. Na čtvrtečním veřejném setkání na téma dostavby R35 v sokolovně na Malé Skále ostře vystoupil starosta Železného Brodu Václav Horáček.

„Všechny varianty samozřejmě mají své odpůrce. Kdo ale chce superseverní variantu? Liberecký kraj s ní ani nepočítá v územním plánu. Ještě jsem neslyšel názor, že se tahle varianta někomu zamlouvá, protože ji z jabloneckého okresu nechce snad nikdo. Stačilo by jen objet starosty dotčených obcí, zeptat se, a dál by se o superseverní variantě vůbec nemohlo uvažovat,“ vyjádřil se železnobrodský starosta.

Superseverní varianta je ale stále ve hře, o čemž svědčí už to, že se aktuálně předělává.

Supersever je jednou ze tří variant

Dostavba rychlostní silnice R35 má tři varianty. Původně byly jen dvě, a to jižní a severní. Jižní varianta by vedla Středočeským krajem, severní trasa se dotýká chráněné oblasti Českého ráje. Setkala se proto s odporem města Turnov a přilehlých obcí. Na základě těchto protestů posléze vznikla úplně nová, superseverní varianta. Ta se pro změnu bezprostředně dotýká řady měst a obcí jabloneckého okresu. I na Jablonecku proto vzniklo hnutí odporu, zastoupené právě občanským sdružením Občané proti superseverní variantě R35.

„Proti výstavbě superseverní varianty protestujeme především proto, že je to nejdrsnější varianta pro lidi, krajinu i životní prostředí. Znamenala by zatížení dosud nezatíženého životního prostředí smogem a hlukem. Trasa by zdevastovala přírodní park Maloskalsko a další území s vysokou hodnotou krajinného rázu. Stejně tak by měla dopady na přírodně velmi cenné údolí Jizery. Navíc je superseverní varianta oproti dvěma dalším trasám nesmyslně drahá, náklady převyšují zbylé dvě varianty o zhruba sedmnáct miliard korun,“ poznamenal Petr Hons.

 

Města a obce Jablonecka se bouří

Celá řada měst a obcí Jablonecka už poslala Libereckému kraji nesouhlasná stanoviska zastupitelstev k superseverní variantě R35. Kraj ale rozhodovat nebude, jeho hlas bude pouze poradní. Verdikt o konečném vedení trasy vynese ministerstvo dopravy spolu s ministerstvem životního prostředí.

Podle náměstka hejtmana pro dopravu Martina Seppa zatím Liberecký kraj ani jednu ze dvou variant, které se dotýkají Libereckého kraje, nepreferuje.

„Vývoj je takový, že do konce měsíce se má znovu sejít pracovní skupina. Na stole máme petice jak proti severní, tak proti superseverní variantě a obě bereme na zřetel. Můj osobní názor je takový, že více problematická je superseverní varianta, už proto, že by se muselo stavět od nuly a tím pádem ji realizovat najednou, což je při státním rozpočtu podle mě spíše utopie,“ řekl Deníku Martin Sepp.

Rozhodnout by se mohlo už do konce letošního roku.

ARGUMENTY SDRUŽENÍ PROTI SUPERSEVERU

b je nejdrsnější variantou k lidem i životnímu prostředí a krajině b výrazné zatížení nezatíženého životního prostředí, zejména smogem a hlukem b možnost průchodu takto složitým územím je vykoupena návrhem dlouhých tunelových úseků a řady velkých mostů, systémem tunel–most-tunel. Na této trase, dlouhé cca 44 km, je naplánováno celkem 10 tunelů, 39 mostů a 13 nadjezdů, vykácet by bylo nutné 13,5 km lesa b silnici nelze budovat na úseky, neboť prochází obcemi, zemědělskými plochami a lesy, kde se nenachází žádná komunikace b trasa devastuje přírodní park Maloskalsko a další území s vysokou hodnotou krajinného rázu b má dopady na přírodně velmi cenné údolí Jizery b nenávratné znehodnocení krajiny a jejího rázu b varianta je nejdražší, převyšuje zbylé dvě o cca 17 miliard korun b nejvyšší náklady na provoz a údržbu především v zimních měsících b z důvodu nejvyšší náročnosti na provoz a údržbu především v zimních měsících je také největší zatížení životního prostředí především znečištěním spodních a povrchových vod vlivem solí

Tento web používá cookies pouze pro měření návštěvnosti