NÁŠ KRAJ, NÁŠ DOMOV, NÁŠ PLÁN

Kraj, to jsou hlavně lidé, říká hejtman Půta

Liberecký kraj - /ROZHOVOR/ Stále mě překvapuje, kolik lidí podléhá mámení, že za život v obci či městě nese zodpovědnost někdo jiný, než oni sami, říká v rozhovoru pro Deník představitel kraje.

Liberecký kraj a jeho vedení nejsou jen názorové spory ve vládní koalici, kauzy a odvolávání. Je to především práce v mnoha oblastech. Co se povedlo a co ne? Na otázky odpovídalhejtman Martin Půta.Začneme tím pozitivním.

Co se tedy za loňský rok podařilo?

Předně jsem rád, že se podařilo opravit podstatnou část silnic zničených povodněmi. Včetně získání státních peněz na opravy ve výši 547 milionů korun. S dokončením oprav počítáme na podzim letošního roku za dalších 500 milionů. Podstatné je, že se doprava obnoví nejen na nich, ale že to uleví i provozu na dalších silnicích. Ale abych uvedl tři věci jsem také rád, že se podařilo dokončit zateplení českolipské nemocnice a vyslat tak obyvatelům Českolipska vzkaz, že kraj se po letech začal konečně o tamní nemocnici starat. Přispěl k tomu i částkou 72 milionů korun. A za třetí povedenou věc považuji dokončení rekonstrukce Lázní a přestěhování Oblastní galerie do nových prostor. Opravená stavba, kterou postavili naši předkové před sto lety, dělá podle ohlasů dobré jméno nejen Liberci, ale celému kraji.

Když jste zmínil nemocnici v České Lípě, jak se podařilo posunout snahu lékařů o modernizaci Krajské nemocnice v Liberci?

Tady jsem rád, že se stav posunul ze stádia pouhé diskuze „co, jak a kde" do přípravy generelu, který bude odpovídat potřebám zařízení, jež neslouží pouze obyvatelům krajského města, ale jako špičkové nadregionální zařízení celému kraji a že zhruba za rok si budeme moci přesně říct, co se postaví, za kolik a kde na to vezmeme.

Když se podíváme do kolonky, co se nepodařilo co považujete za největší neúspěch?

Netěší mě problémy kolem zakázky na zajištění autobusové dopravy. Chtěli jsme ji dotáhnout do konce a od 1. 1. 2015 jezdit s vítězi desetileté soutěže, ale to se bohužel nepovedlo. Původní parametry veřejné soutěže, které byly podle mého názoru špatně nastavené, jsme změnili a otevřeli pro více uchazečů. Možná jsme měli jít do většího rizika a soutěž sami zrušit už v roce 2012.

Proč jste se o to nepokusili?

Neměli jsme dost informací, které máme teď. Nenašli jsme dost zákonných důvodů pro její zrušení a nechtěli jít do rizika napadeni tohoto kroku ze strany dopravců. Ale teď je budoucnost zakázky na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které by mělo padnout v nejbližších měsících.

Co vlastně zastavení miliardové zakázky na provozování dopravy na 10 let znamená pro lidi?

Pro běžné cestující nic, pro kraj to ale znamená, že místo zajištění dopravce na 10 let máme jen krátkodobé smlouvy se stávajícími regionálními dopravci. I tak se nám podařilo snížit ceny o 2 koruny na kilometr a ušetřit tak několik milionů korun ročně.

Co vám v minulém roce udělalo radost?

Největší radostí pro mě je, když při svých cestách narazím na někoho, kdo něco umí, dělá to dobře a dělá to rád. Kraj, to nejsou zastupitelé, hejtman a úředníci, ale především lidé, kteří se o něco snaží. Každý, kdo dává práci dalším lidem, nese dobré jméno kraje v zahraničí, o něco se snaží. Třeba obnoví starý pivovar nebo koupí louky v Jizerských horách, aby tam mohly pro ostatní zůstat lyžařské stopy. Právě na tom stojí život kraje.

Co vás naopak nejvíc zklamalo?

Nad tím jsem moc nepřemýšlel, ale musím říct, že nejvíc mě asi mrzí, kolik času a energie spotřebují někteří lidé v nekonečných diskuzích a každého, kdo má na věc jiný názor, považují za hlupáka nebo rovnou zločince. A bohužel, takových lidí je víc, než by se zdálo, a to nejen na úrovni kraje…

Donedávna jste byl jako celorepublikový předseda strany Starostové a Nezávislí (STAN) představitelem vrcholné politiky. Jak vnímáte současnou politickou atmosféru v zemi?

Spíš se zhoršuje. Společnost se hodně rozděluje. Prezident Miloš Zeman sliboval po nástupu do funkce, že zemi sjednotí, ale to se mu bohužel zatím moc nedaří.

Za špatné považuji i to, že je tu stále velká skupina lidí, která nic sama neudělá, jen čeká, co jim kdo nařídí, přestože má v našem systému možnost sama se k různým věcem vyjádřit a měnit je. Čím jsem starší, tím víc se tomu divím. Obec a město totiž není nikdo jiný, než oni sami. Rád bych věřil, že tomu mámení, že někdo něco udělá a rozhodne za mě, podléhá stále méně lidí, že se lidé konečně poučí, i když historie bohužel mluví o opaku.

Jako pozitivní ale vidím, a to nejen nejen na komunální úrovni, že tady vyrůstá nová generace, která se nebojí říkat své názory. I ty nekonformní.

Jak jste v kontextu všech událostí na konci roku strávil letošní Vánoce?

Měl jsem víc než týden v kuse volno, což se mi už dlouho nestalo. Bylo to fajn, protože jsem měl možnost vypadnout z pracovního shonu a bylo pro mě užitečné vidět mnohé věci z nadhledu a získat dost energie, které budu teď hodně potřebovat…

Co byste popřál do nového roku obyvatelům Libereckého kraje?Vedle běžných přání zdraví a tolik štěstí přeji každému, aby to, co dělá, dělal rád a aby ho to bavilo. A aby všechny životní těžkosti, protože život je o těžkostech, dokázal každý překonávat alespoň s drobným úsměvem.

Co zásadního čeká kraj v letošním roce?

  • dokončení opravy silnic zničených povodněmi v roce 2010 za dalších 500 milionů korun ze státních a evropských dotací
  • rekonstrukce rychlostní silnice mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou přes Lukášov
  • rozsáhlá modernizace tratí z Liberce na Tanvald, Českou Lípu, tratě na Frýdlantsku i z Liberce na Turnov
  • dokončení hospice v Liberci
  • projekt modernizace Krajské nemocnice v Liberci
  • příprava lepšího dopravního spojení s Frýdlantskem
  • pokračování snah o zápis Ještědu na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO

Autor: Jana Švecová
Zveřejněno na webu: liberecky.denik.cz

MENU

Tento web neukládá žádné cookies ani nepoužívá jiné sledovací prvky. Jediné cookies mohou pocházet z Facebook widgetu na titulní stránce.