NÁŠ KRAJ, NÁŠ DOMOV, NÁŠ PLÁN

Město, kde radním vidí pod prsty

Boj s korupcí

Reportáž

Když NERV přišel s tím, aby výběrová řízení “visela” na webu, starosta Semil se jen usmál. Zavedl to už před lety.

Semilský starosta Jan Farský prochází jednou z vilových čtvrtí tohoto devítitisícového města na Liberecku. Hrdě ukazuje na zdejší asfaltovou silnici. Dokončena byla před pár týdny a na první pohled září novotou. Zajímavá je však tím, za jakých podmínek vznikla.

Když se město rozhodlo, že místním postaví novou cestu, nejprve na internet vyvěsilo podrobně rozpracované zadání zakázky. To samé udělala radnice i s vyhodnocením jednotlivých nabídek stavebních firem a na webu zveřejnila i plné znění vítězné smlouvy. Nejen firmy, ale kdokoliv se mohl a stále může na stránkách města dočíst, která firma zakázku získala, kteří úředníci a proč v hodnocení doporučili právě tuto firmu a jakou nabídku vítěz soutěže městu předložil. Semily totiž na internetu zveřejňují detailní výpis hodnotících tabulek, na jejichž základě se zakázky udělují. Svojí snahou o průhlednost jsou v Česku výjimečné.

“Když se dělá výběrové řízení uvnitř úřadu, smlouvy jsou schované a lidem se ukážou leda, když si o to ze zákona zažádají. Případný šlendrián tak nikdo nevidí. Tady i kdyby někdo chtěl prosazovat soukromé zájmy, provalí se to od první chvíle,” říká Farský, šestatřicetiletý právník, který na semilskou radnici nastoupil v pouhých 27 letech za sdružení nezávislých kandidátů Volba pro Semily. Než přišel na zdejší úřad, pracoval například pro místopředsedu vlády pro ekonomiku Martina Jahna a spolupracoval i s ekonomickým specialistou ČSOB Tomášem Sedláčkem. Ten byl ještě donedávna jedním z členů Národní ekonomické rady vlády – NERV.

Na všechno “je vidět” Když NERV počátkem minulého týdne končil svou službu, v závěrečné zprávě navrhoval českým politikům mimo jiné to, aby všechny uzavřené smlouvy institucí veřejné správy úředníci zpřístupnili na internetu. “Když jsem viděl, s čím NERV přišel, musel jsem se smát. Tomáši Sedláčkovi jsem napsal SMS: To, co navrhujete, už tu my děláme tři roky,” vzpomíná Farský. Semily zveřejňují celý průběh výběrového řízení všech veřejných zakázek nad třicet tisíc korun, tedy ne jen nad šest milionů, jak to nařizuje zákon. “Ten systém jsme spustili zkušebně v roce 2007. Zastávám názor, že pokud se utrácejí veřejné prostředky, měli by právě lidé vědět, jak a na co peníze jdou,” prohlašuje Farský, zatímco míjíme kino na semilském náměstí. Právě prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Polorozbořený dům z třicátých let se má proměnit v moderní promítací sál a kulturní středisko. “Transparentnost výběrového řízení téhle zakázky byla absolutní. Navíc jediným kritériem byla cena. Proto jsme se snažili ji stlačit, co nejníž to šlo,” dodává Filip Balatka, obchodní náměstek stavební firmy, která kino opravuje.

Semily se totiž brání korupci i tím, že se snaží, aby kritéria výběrových řízení byla co možná nejvíc objektivní. “Běžně hraje cena 70procentní roli, 30 procent jsou reference. My se snažíme, aby cena byla stoprocentním rozhodujícím kritériem. Tedy aby se nestávalo to, že o vítězi rozhodne přímluva nějakého úředníka,” vysvětluje Farský.

Bič na korupci nechtěli Semily si svým způsobem zadávání veřejných zakázek získaly uznání nejen Tomáše Sedláčka, který je označuje “za příklad pro všechna města a obce”, ale i od mezinárodních organizací potírajících korupci. “Oceňuji snahu Semil poskytovat informace i nad rámec zákona a být otevřený,” říká David Ondráčka z Transparency International. Dodává, že na radnicích jsou nejčastějšími nešvary právě podezřelé rozdělování zakázek a diskriminační kritéria, která vyřadí mnoho uchazečů.

Česko ale už jednou bylo kousek od přijetí zákona, který by korupci na radnicích přinejmenším citelně omezil. Novelu, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra a jež například zaváděla povinné zveřejňování prodeje obecních pozemků či seznamy žadatelů o byt, však kvůli lobbingu starostů vláda v květnu v tichosti odložila. Od té doby leží u ledu.

Semily jsou tím, jak přistupují k veřejným zakázkám, v Česku výjimečné. Kromě nich se o průhlednost snaží třeba Lanškroun, Plzeň nebo i Praha, o níž se ví, že má s korupcí potíže. Vzorem pro všechny by mohlo být slovenské město Šaľa, které na webu zveřejňuje všechny výdaje města do poslední faktury, včetně účtů za služební telefony úředníků. “Střední Evropa na tom je paradoxně lépe než některé západní státy. Například pro Francii nebo Španělsko je publikování veřejných zakázek na webu úplná utopie,” upozorňuje David Ondráčka.

Zdroj: Hospodářské noviny, autor Zuzana Keményová

MENU

Tento web neukládá žádné cookies ani nepoužívá jiné sledovací prvky. Jediné cookies mohou pocházet z Facebook widgetu na titulní stránce.