Názor Ing. Jiřího Drdy k problematice zdravotních poplatků
Je po volbách a prach po šarvátkách pomalu usedá. Zklidňují se (alespoň navenek) rozdivočelí a úspěchem v krajských volbách zpití socialisté. Doufali po ovládnutí krajů, že zprivatizují pro sebe i stát. To se jim, bohudík, nepovedlo a tak máme naději, že se postupně věci narovnají a začne se hospodařit. Snad i vyvíjet tlak na dodržování zákonů a to zejména státní správou.
Voláme-li po právním státě, po pořádku a spravedlnosti, nelze připustit porušování zákonů ze strany těch, kterým je svěřena moc. Je to zhoubné, společensky nebezpečné a rozvrací to morálku. I solidaritu lze požadovat jen za dodržování pravidel. Jinak ten co platí, nemá jistotu, komu do kapsy to jde. Zda opravdu potřebným.
Když nedodrží, obejde, popřípadě poruší zákon občan, jde o přestupek, příp. trestný dle společenské nebezpečnosti, popř. rozsahu škod a voláme po nápravě, po trestu! Když obejde/poruší zákon politická strana prostřednictvím vrcholných představitelů státní správy, i když údajně to nedělá pro sebe, ale pro „obyčejný lidi“, pak je to co? Jde nám o proplácení regulačních poplatků ve zdravotnictví, které byly naprosto řádně a regulérně určeny zákonem, který schválil demokraticky a právoplatně zvolený parlament v obou komorách, podepsal president a nabyl právní moci (Ústavní soud ho nezrušil). Omezení a povinnosti ukládané zákonem se mohou nelíbit a nemusím s nimi souhlasit, ale musím je plnit a respektovat. To jediné o co se mohu pokusit je získat parlamentní většinu ke změně, popř. zrušení. To je demokratické, to je zákonné.
Hnutí Starostové Libereckého kraje (SLK) od samého začátku v krajském zastupitelstvu upozorňovalo nejen na obcházení zákona určujícího povinnost občanovi platit, ale i dalších zákonů v hospodářské a občansko-právní oblasti (hospodaření s veřejnými prostředky, hospodářská soutěž, rozvážení trhů, diskriminace většiny zdravotních a lékárenských subjektů ve prospěch „ovládaných“ a zřizovaných zařízení…). Přesto, že existují judikáty, přes vyjádření ÚHOS a díky podjatému a stranicky poplatnému MV (Pecinovi), velmi liknavému přístupu ke zrušení „opatření“ krajů (mohl a měl jako MV dávno zrušit a žádat nápravu) jsme dosud byli utloukáni velmi arogantní „pravdou“ většiny, tj. většiny zastupitelů, kteří slibovali jednat ve prospěch občanů kraje (nejen jeho malé části) a odpovědně hospodařit se svěřenými veřejnými prostředky. Zastupitelů, kteří nesou nejen politickou a občanskou odpovědnost, ale jsou z výkonu svých funkcí odpovědni i trestně právně.
Má-li dojít k nápravám, snížení deficitu veřejných rozpočtů, narovnání hospodaření, snížení korupce, zvýšení respektu k právu, zlepšení podnikatelského prostředí (zejména jeho přesnou a stabilní definicí), zvýšení morálky, apod. (po tom voláme a o tom byly volby), nesmí ani tak velmi škodlivý čin (jak společensky tak hospodářsky) zůstat bez následků. Nemůže vyšumět bez volání po realizaci politické i trestní odpovědnosti. Nejde to pominout jen s tím, že se ze sdělovacích prostředků (a to i jako zastupitelé) dozvíme jen, že s proplácením poplatků socialisty ovládané kraje končí, a to s mlhavým zdůvodněním, že evropská komise vydala stanovisko o možné nedovolené veřejné podpoře. Sem tam některý kraj přiznává, že na další proplácení nemá peníze. Jen pan Škromach bezelstně prohlásí něco v tom smyslu:“…zkorumpovali jsme Vás před krajskými volbami slibem, zvolili jste nás do krajů, neměli jsme na zrušení poplatků sílu a tak jsme to upatlali jinak. Slíbili jsme totéž před parlamentními volbami a jsme v opozici. Tak už nedostanete nic.“ Z toho je patrné, že vše je jinak. Že nešlo o princip, za který se to vydávalo, ale za kupčení s cílem získání moci a brebend. Aby tento případ nezapadl, je sedm zastupitelů SLK málo. Musíme však až do nápravy věcí upozorňovat sdělovací prostředky, občany, ale i státní kompetentní orgány, že došlo:
- K porušení zákona představiteli veřejné správy (morální a právní aspekt).
- Rozvážení hospodářské soutěže (zvýhodněním ovládaných a zřizovaných subjektů krajem oproti jiným formám vlastnictví zdravotních a lékárenských subjektů).
- Nedovolené veřejné podpoře (směrnice EU – možné sankce odebrání peněz z fondů EU).
- K diskriminaci větší části obyvatel ve prospěch špatně definované menšiny bez pravidel a řádné kontroly.
- K politické korupci z veřejných prostředků.
- K morálním škodám znevažováním zákona před občanskou i hospodářskou veřejností.
- K nemravnému plýtvání veřejných prostředků v době krize a napjatých rozpočtů.
Už slyším hlasy obhájců (většinou podjatých a závislých). Kraj může dát dar komukoli. Zastupitelstvo je ve věcech samosprávných „bůh“. Ano, v rámci zákonů, nastavených pravidel a korektních vztahů. V rámci povinnosti hospodařit s péčí dobrého hospodáře. V těchto souvislostech si kladu otázky:
- Je darem to, co pomáhá obcházet zákon?
- Je darem to, co nemá žádná pravidla, je mnohočetné, bez veřejné kontroly (dodnes nezveřejněno, komu, kdy, kolik a proč?).
- Proč bylo rozházeno touto formou cca 31 miliónů z napjatého rozpočtu a to i v prospěch lidí, kteří nejsou a nebyli v nouzi.
Podivné to hospodaření, podivná to správa věcí veřejných. Silnice děravé, mosty padají, kasa prázdná, rezervy a přebytky utraceny. A na stole další půlmiliardový dluh.
Jak dále svěřovat správu a veřejné prostředky takovým to hospodářům? Z úrovně krajského zastupitelstva s tím do voleb reálně těžko co uděláme. To, že odpovědní za tento hazard přijmou odpovědnost a vzdají se funkcí nelze předpokládat. Nemají na to duševně ani morálně. Na to jsou příliš závislí na penězích a moci. Věřím však, že státní orgány kompetentní ve věci začnou konat a budou volat k odpovědnosti. Někdo by měl škody nahradit. V případě poplatků jsou v ekonomické rovině dvě cesty:
- Ti, co pro tento faul na občanech a rozpočtech hlasovali.
- Lidé, co si nechali dát bezostyšně dary. Jde vlastně o převzaté pohledávky krajem a ty jsou vymahatelné.
Obě cesty jsou správně. Obě skupiny by se tak reálně a na dlouho poučili.
Ing. Jiří Drda