OKURKOVÁ SEZÓNA

Čas prázdnin byl vždy pro téměř naprostý nedostatek zásadních událostí plný důležitých informací o dlouhotrvajícím suchu, mokru, ztrát, či zisků majitelů kempů a v lepším případě o stoupajícím prodeji domácích klimatizací.

I v čase řešení pseudokauz týrání divokých zvířat z cirkusů a televarieté bychom však neměli polevovat v ostražitosti. Ve stínu hladovějících tygrů a přeplněných aquaparků nám mohou občas uniknout události, které zcela mění tvář naší země a nenápadně nás vrací do dob, kdy předevčírem bylo dnes a zítra již znamenalo včera.

Stát řízený jako firma v letních měsících opět učinil kroky ke stabilitě, upevnění moci a přerozdělení mocenského vlivu. Nikoliv však sobě samému a svým občanům, ale opět, jak je již v naší zemi „dobrým“ zvykem, několika velkým a tradičním hráčům na poli byznysu. Například evropské zemědělské dotace budou v příštích letech ještě ve větší míře směřovat k obřím podnikům sdružujících v rukách pár desítek zemědělských oligarchů 80 % naší produkce a díky návrhům předloženým bývalým ministrem zemědělství Milkou zcela vymizí některé menší dotační tituly pro malé hospodáře. To, že se tato státní politika zcela vymyká běžným evropským standardům, je nabíledni. Pro udržitelné hospodaření v krajině a život na venkově je zcela zásadní podpora malých a středních zemědělců a nikoliv navyšování miliardových zisků velkých potravinářských firem zcela ignorujících šetrný přístup ke krajině, zvířatům i přírodě obecně. Zdánlivá nelogičnost celého systému přerozdělování dotací má však celkem jednoduché vysvětlení. Ministrem zemědělství se v Babišově vládě stal Miroslav Toman mladší. Člen rodiny, jejíž hlavou je dlouholetý komunistický funkcionář ÚV KSČ a předlistopadový ministr zemědělství Miroslav Toman starší, vybudoval se svým otcem a bratrem obří potravinářské impérium. Pan Toman naváže na práci vlastníka dalšího agrokombinátu pana Jiřího Milka, který ve spojení s premiérem Babišem a jeho pravou rukou Jaroslavem Faltýnkem, vytvořili živnou půdu pro pronikání hlavních a spřátelených hráčů na poli zemědělského byznysu do nejvyšších pater politiky. Pomaloučku, polehoučku a zcela legální cestou tak doslova v přímém přenosu probíhají ve vládě první kroky k upevnění moci, přerozdělování státních financí a rozdělení sfér vlivu mezi dlouholeté spolupracovníky, společníky a kolegy premiéra Babiše. Zemědělství se tak definitivně za našeho tichého přihlížení dostává do rukou agrobaronů, kteří zcela nepokrytě preferují zájmy vlastních velkých podniků na úkor soukromých farmářů a sedláků, kteří pomoc státu skutečně potřebují.

První a jistě ne poslední vlaštovkou je výrok ministra Tomana, který zcela nepokrytě prezentuje myšlenku dovozu pouze takových zemědělských výrobků, které se neprodukují v ČR. Ano, co více si jako majitel podniků chrlících masné a mléčné výrobky mohu přát než „tržní“ prostředí bez zahraničního dovozu potravin. I malé dítě však ví, že jen zdravá konkurence zajistí nám spotřebitelům kvalitu a příznivé ceny. Populistické heslo o zamezení dovozu kvalitních evropských produktů sice v první moment zní jako lákavé řešení odbytu pro naše zemědělce, ale kdo by z tohoto uzavření domácího trhu ve finále profitoval, asi není třeba příliš rozebírat. My spotřebitelé ani drobní zemědělci bychom to rozhodně nebyli.

I okurková sezóna roku 2018 je k mé velké lítosti v naší republice časem relativizace morálních hodnot a tichým návratem starých pořádků. Do nejvyšších státních funkcí jsou bez zájmu veřejnosti naším premiérem jmenovány léty prověřené stranické kádry a na zdi ministerstev opět věšíme, zřejmě ve strachu ze ztráty historické kontinuity, portréty komunistických ministrů. Stát již neslouží lidu této země, ale hrstce podnikatelských špiček, kterým skrze politickou moc umožňuje násobit zisky plynoucí nejen z nespravedlivě přerozdělených dotací, ale i ze zákonů „šitých“ na míru jejich podnikání.

I v okurkové sezóně je třeba nepolevovat v ostražitosti a nenechat se zmást informacemi o nemocech z horka, útocích žraloků a uschlých trávnících, které tak trochu zakrývají skutečné problémy této země.

Babí (nikoli Babišovské) léto budiž pochváleno.


Další článek BIG BEAT ROZHODNĚ NEZEMŘEL

Tento web používá cookies pouze pro měření návštěvnosti