V Libereckém kraji na malé strany moc mandátů nezbude

Zdroj: Lidové noviny, Lucie Vadlejchová

Libereckém kraji těsně vede ODS a druhá je ČSSD. Největší volební drama se však paradoxně odehrává bez nich. V druhém nejmenším volebním regionu, na který v Poslanecké sněmovně připadá pouhých osm křesel, musí totiž „zabrat“ hlavně malé strany. Hranice pro zisk mandátu tam je totiž hodně vysoko.

Dosavadní průzkumy dávají výraznější naději TOP 09 a KSČM. Nad pětiprocentní hranicí se však pohybují ještě další dvě strany: Věci veřejné a Strana práv občanů - Zemanovci. Ani jedna z posledních dvou jmenovaných partají to ale nebude mít lehké. Vyprávět může Strana zelených, která před čtyřmi lety nedosáhla ani na jedno poslanecké křeslo, přestože získala téměř desetiprocentní podporu. Do dolní komory se v roce 2006 za Liberecko dostali jen čtyři zástupci ODS, tři sociální demokraté a jeden komunista.

Klíč k úspěchu? Cestovní ruch. A na co lákají voliče v Libereckém kraji strany letos? Velké se většinou spoléhají, že osloví svým celostátním programem, malé zase argumentují, že se vyznají v problémech regionu.

Při rozhodování, koho vybrat, se však mohou Liberečtí opřít nejen o sliby, ale především o konkrétní skutky. Alespoň u partají, které mají podle průzkumů šanci uspět. Lídr ODS Zdeněk Mach i jednička ČSSD Pavel Ploc jsou totiž už nyní poslanci, Václav Horáček z TOP 09 zase starosta Železného Brodu.

Šestici "šťastných" k nim doplňují advokátka za KSČM Marie Nedvědová, podnikatel Petr Skokan za Věci veřejné a Věra Dunajčíková ze Strany práv občanů - Zemanovci. Ta jako jediná vyzdvihuje, že je v politice úplným nováčkem.

A v čem vidí partaje největší problémy? Všichni zmiňovaní lídři se téměř shodují - řešit se musí vysoká nezaměstnanost v kraji i nedostatečná dopravní infrastruktura. A jak? "Prioritním řešením pro obnovení hospodářského růstu a zaměstnanosti Libereckého kraje je rozvoj cestovního ruchu," tvrdí Ploc a souhlasí s tím i ostatní.

Sliby končí na papíře    Kromě rozvoje turismu však politici slibují i podporu tradičních řemesel a výroby v kraji. "Náš kraj byl krajem průmyslovým, krajem skla, textilu a rozvinutého zemědělství, z čehož v současné době zbyly jen opuštěné trosky," stěžuje si Nedvědová a chce to změnit.

Kde vzít na všechno peníze? I na to mají možná budoucí poslanci odpověď. "Prioritou je maximálně využívat peněz z EU," tvrdí Mach. Horáček doplňuje návod, jak zabránit jejich únikům. "Musíme důsledněji kontrolovat nelegální obchody a práci načerno," říká.

O tom, zda se lídrům podaří splnit to, co slibují, je však možné pochybovat. Už desítky let totiž politici mají vůči Libereckému kraji několik dluhů. Jedním z nich je železniční koridor, který by měl Liberec lépe spojit s Prahou. Druhou klíčovou stavbou, která je stále jen na papíře, je silnice R35, která má být alternativou k přetížené dálnici D1. Stále stejné problémy se s Libereckem netáhnou jen v dopravě. V troskách je dlouho i zmiňované sklářství.

Kromě již uvedených stran však mají voliči na Liberecku možnost vybírat z celkem 18 politických stran a hnutí. A jsou mezi nimi i "perly". Třeba jen v Libereckém kraji kandidující Národní prosperita s jediným zástupcem. Nebo republikáni, kde se pokusí o politický návrat sám předseda Miroslav Sládek.

Tento web používá cookies pouze pro měření návštěvnosti